Ze života

Schovka

S příchodem dítěte do rodiny a jeho postupujícím věkem začínají též radosti. Dlouho jsem tohle téma opomíjel, ale dneska mě E. přesvědčil, že se občasnému cancu na toto téma nevyhnu.

Od léta hrajeme na schovku. Nejdřív se schovával E. podle pravidla “když nevidím já tátu, nevidí ani on mě”, což vedlo k humorným situacím. Prcek si schoval obličej do rukou a zařval: “Kde je to dítě?” Postupem doby, s nárůstem inteligence a především schopnosti mluvit se ale běžná hra, kdy jsme Erika viděli na 100 metrů kdekoliv, změnila v advanced režim, kdy už moc vidět není. Nicméně ani to moc nevadí, protože E. nedokáže být chvíli zticha, takže se obvykle prozradí hlomozem, popř. nějakou nenápadnou hláškou.

Dnes vše vyvrcholilo před koupáním. Jako tradičně se Erik někam schoval a já jako tradičně předstíral, že nevím kam. Chodil jsem po baráku a hulákal “Eriku, kde seš?” nebo “Kam se ten Erik zase schoval?” Reakce nepřišla, tak jsem zvýšil úroveň, zabouchal na dveře a zvolal: “Že bys byl snad ve skříni?!”

Následující věta mě zcela vyřadila z provozu. “Néé, jsem za bicíma, táto!"

Záchvat smíchu, který bezprostředně poté nastal, nás zaměstnal na dalších 5 minut. S dětma je občas (nebo převážně, podle nálady a podmínek) fakt sranda.

P.S. – Pokud vám to nepřijde vůbec vtipné, chápu to.

Read More

Ze severu na jih. Nebo obráceně?

Je s podivem, že je republika protkána “kvalitními” komunikacemi z východu na západ, ale dostat se ze severu na jih či obráceně je mnohem obtížnější, než by se mohlo zdát.

Read More

Nesnáším open-space

Absolutně nechápu, kdo tuhle zhůvěřilost vymyslel. Sedím v pravověrném open-space už skoro 8 let a každý den se ptám, k čemu je to vlastně dobré.

Neustálý hluk, procházející či telefonující kolegové, diskuze ostatních, konstantní vyrušování. Ano, jsou situace, kdy člověk potřebuje ihned a spontánně probrat cosi v širším kolektivu, ale těch je natolik málo, že existenci otevřeného prostoru rozhodně neodůvodní.

S výstavbou mého “pracovního koutku” doma jsem si znovu a potisícáté ověřil, že sedět v klidné izolaci je ve všech ohledech lepší. Člověk se může soustředit, mít klid a hlavně – k jeho dosažení není nutné nasazení uzavřených sluchátek s tichým podkresem jakékoli hudby. Což je přesně věc, kterou musím dělat v práci, abych se oddělil od ostatních.

Není to bezva? Izolovat hluk hlukem?

Pracovat doma je výhoda, kterou mi zaměstnavatel pravidelně nabízí. Často jí využívám a jsem za ni rád. Je nasnadě, že být v domácím prostředí svádí k nejrůznějším činnostem, jen ne k práci. Jenže stejně jako cokoliv jiného, i tohle je o disciplíně. A i kdybych nakrásně trávil u počítače “poctivě” jen půl času, který u něj strávím v našem otevřeném prostoru, udělám toho zcela srovnatelné množství. Možná víc. Kde je potom ta pracovní efektivita?

Poslední rok jezdím do práce relativně brzy ráno. Běžně přistávám v kanceláři už kolem 6:30. A do cca devíti, než nastoupí všichni ostatní kolegové, toho mnohdy zvládnu víc, než po zbytek pracovní doby.

Ve finále to dopadá tak, že ráno v práci a večer doma dělám to, na co se během dne nemůžu pořádně soustředit anebo se mi to dělá špatně. Termín work/life balance dostává nový rozměr :).

Read More

Wellness penzion V nebi – zážitky a dojmy

Od kolegy jsem dostal tip na penzion V nebi. Že prý tu skvěle vaří, pobyt jest nadpozemským zážitkem, wellness dokonalé a tak dále, a tak dále. K tomu se přidala chvála od kamarádky, a tak jsem si řekl, že vezmu na pár dní L. někam, kde nebude muset řešit prcka, vstávání, povinnosti, a kde prožije pár dní pohody, válení, odpočinku. Zkrátka na dovolenou.

Read More

E-cigareta (zkušenosti, tipy)

Původně tento text vznikl jako e-mail, který jsem poslal spřáteleným kuřákům. Protože je ale dlouhý a obsáhlý, dám ho k dispozici veřejně i pro ty, které by tohle téma mohlo zajímat. Obsahová forma odpovídá e-mailové zprávě kamarádům, tak to tak berte :).

Read More