Archives

Kniha – Lee Child: série Jack Reacher

Občas mi někdo řekne, že jsem extrémista. Vyplývá to z mé úchylky, nebo chcete-li -  vlastnosti, kdy se do něčeho namočím a pak věnuju enormní úsilí k tomu, abych o dané věci získal co největší znalosti, popř. ji využil na maximum. No a přesně takhle to dopadlo s knihami od autora jménem Lee Child a jejich hlavní postavou – Jackem Reacherem.

Thriller

Pokud jen trochu holdujete US thrilleru (Crichton, Clancy, Brown, Russinovich), pak vám nejspíš Child neunikl (potom nemusíte číst dál), ale jestli jo, pak vězte, že tyhle rychločtecí napínáky jsou prostě bezva. Cca od listopadu jsem jich přečetl 12 z celkových 18 a jsem pořád nadšen. Jistě, někteří by toto množství knih dali za cca 3 dny (zdravím JPM! :), ale já si to vychutnávám. A o čem že to je?

Hlavní figurou každé knihy je Jack Reacher. Bývalý elitní vojenský policajt, přes 2 metry výšky a 110 kilo šlach, kostí a svalů. Extra dlouhé paže s enormním dosahem. Super vyšetřovací mozek, obsáhlé znalosti o USA včetně statistik, výborný v matematice, skvělý ve střelbě a zbraních obecně, zcela nepřekonatelný v soubojích, prakticky bez emocí. Špatný řidič, pomalý běžec a…potížista. Jak jinak, vždyť v každé knize se v místě jeho pobytu pokaždé něco semele, k tomu ještě pár zádrhelů ve vojenské kariéře apod. :).

Reacher po propouštění z armády pobírá výsluhu, vandruje po USA, nemá domov, nepracuje (až na nárazový kšefty s cílem mít drobné navíc), ale má vše, co potřebuje. Prakticky to znamená platební kartu, starý pas a skládací zubní kartáček. Hadry nakupuje co tři dny ve výprodejích. Jí po motelech a fastfoodech. Cestuje stopem nebo autobusem, všechno platí pokud možno cash. Nerozumí příliš moderním technologiím. Moc nemluví. Neplánuje, žije ze dne na den. Rebel. Odpadlík. Zkrátka sympaťák od pohledu.

Konfliktní situace se snaží řešit domluvou a varováním protivníka, čehož obvykle tupý padouch nevyužije a končí buďto ve špitále nebo v rakvi. Ženy, které se v každé knize vyskytují, nezřídka končí v jeho loži. Prostě bourák.

K Childovi mě přivedl Jeremy Clarkson jedním ze svých tweetů, a tak se stalo, že jsem začal číst knihu číslo 16 (i když on tweetnul 18ku, ale když jsem to objednával o 3 měsíce později, už jsem to zapomněl). Neměl jsem přehnaná očekávání a prvních 10 stran jsem opovržlivě říkal, že jde o další slátaninu s nadčlověkem a předvídatelným dějem, ale čím víc jsem pokračoval, tím více jsem byl pohlcen.

Ačkoli je jasné, že Reacher je (určitě aspoň trochu) nepravděpodobná postava, atmosféra samotáře a částečného podivína vás dostane. Spousta knih se navíc odehrává v méně známých oblastech Spojených států, kde Child může barvitě líčit rurálnost Kansasu, zimu Jižní Dakoty a spoustu dalšího. Reacher je dokonale vykreslen, nemá v životním příběhu jedinou díru a motanice, do kterých se zaplétá v každé knize jsou až na výjimky velmi dobře konstruované, s přijatelným vysvětlením a rozuzlením. Čtenář je ovšem držen dlouhou dobu v napětí, protože Child pracuje velmi zručně a střídmě s dějovými zvraty, vývoji postav, na rozdíl od přímočarého Brownova Langdona se Reacher stále učí, dělá chyby a pracuje s prakticky neúhybnou logikou a dedukcí.

Vše je kořeněno akcí, kterou Child nešetří. Přesuny z místa na místo, bitky, střelba, souboje jeden proti deseti a tak dále. Tak, jak to ve správném thrilleru musí být. I tady je nutno říci, že Child (opět až na výjimky) přistupuje s mixem akce/vyšetřování/mluvení s rozumem a prakticky všechny knihy jsou namíchány naprosto dokonale tak, že je čtenář chycen do osidel dějové linky a žene se ke konci bez přestávky, jako o závod.

Proč Reacher?

Na rozdíl od Browna, který má nadlidského Langdona, nebo Russinoviche s jeho IT expertem, je Reacher veskrze normální. Většinu jeho vlastností mu věříte a výkony, jichž v každé knize najdete spousty, podává s jistou dávkou reality, která vás neznechutí, ale nadchne.

Sám nemám rád akční a vážně se beroucí knihy, kde hrdina jednou rukou zachrání během 2 dnů Spojené státy, zatímco druhou něžně čechrá vlasy nějaké sexy agentce. Reacher je v tomto ohledu o dva kroky vedle, protože by se při dobré vůli všechno z uvedeného mohlo stát a navíc Reacher nabíjí, spí, jí, bývá unaven a mýlí se. Ovšem jako správný hrdina vždy dojde do cíle.

Child v jednom z rozhovorů napsal, že jeho cílem bylo vytvořit knihu, kterou si člověk koupí za 5 dolarů na letišti do letadla a stráví s ní těch pár hodin na palubě. Myslím, že se mu to povedlo dost dobře. Když už nic, tak proto, že se každých 7 vteřin prodá ve světě jeden Reacher. A také proto, že od listopadu nečtu nic jiného :).

Samozřejmě doporučuji v angličtině, protože pak to má správnou šťávu s údernou větnou stavbou. Mám jich ještě 6 před sebou a nemůžu se dočkat. Child navíc má smlouvu na celkem 21 knih, takže je pořád na co se těšit.

Jo a poslední věc – film Jack Reacher: One Shot s Tomem Cruisem nebrat. Fakt ne! Je to strašná, ale strašná slátanina. Na rozdíl od knihy.

No comments