Archives

Střídavé, vstřícné a tak dále

Před nějakým časem jsem psal o své náklonnosti k dřevinám na zahradě. Tehdy jsem ale nevěděl, že můj stav dosáhne netušených rozměrů.

Inu, když vás koníček pohltí, není cesty zpět. Moje záliba ve studiu dřevin, listování nejrůznějšími knihami a soustavné hledání informací, postupně přerostly v zapálenost, v níž mi sekundoval jen můj kamarád soused, který trpí podobnou úchylkou. Naše fundované diskuze plné latinských názvů byly a jsou zdrojem pobavení našeho blízkého okolí, což nám samozřejmě vůbec nevadí. Důležitý moment našeho koníčku totiž nastal ve chvíli, kdy jsme se potkali s inženýrem Blahníkem. Soudním znalcem v oboru dendrologie a ještě zapálenějším fandou dřevin.

Někdy v létě jsme se totiž přihlásili na komentovanou exkurzi v Dendrologické zahradě, jejíž poutavý název “Pěstování vzácných dřevin” sliboval mnohé. Následné 4 hodiny v letním parku v doprovodu dalších účastníků a především lektor v podobě Ing. Blahníka, nás naplnili totálním nadšením. Dendrolog je totiž neuvěřitelně vitální pán, jehož znalosti a přehled přesahují cokoliv, co jsme do té doby věděli a znali. Nehledě k jeho nadšení, s nímž své znalosti a fakta sdílí. Na konci exkurze jsme se dali do řeči, představili naše malé zahradní “sbírky”, což vyústilo následující den ve znalcův příjezd na naše zahrady, kde jsme plynule pokračovali v započatých diskuzích, zatímco si odborník testoval vlastní znalosti na našich dřevinách. Nirvána.

Následné přiživení naší záliby přišlo poté, co nás pan Blahník někdy v říjnu pozval na výlet do Brna, do univerzitního arboreta, na soukromou komentovanou procházku. I to byl zážitek netušených rozměrů, kdy jsme strávili zhruba 5 hodin v areálu v poutavé a přesto zábavné diskuzi. Je totiž důležité zopakovat, že Ing. Blahník oplývá znalostmi a neuvěřitelným rozhledem, které navíc dokáže velmi poutavě a s vtipem podat. Zní to děsně, ale je to tak :).

Nicméně důvodem, proč tenhle text vzniká, je ovšem poslední akce, které jsem se účastnil v uplynulém víkendu. Opět se konala v Dendrologické zahradě a tentokrát měla název “Poznávání stromů a keřů v zimě”. Šlo o seminář, který nám měl pomoci v identifikaci běžných domácích dřevin dle základních charakteristik a poznávacích znaků. Pikantní je, že většina lidí poznává stromy a keře především podle listů, květů či plodů, což v zimním období úplně neštymuje, což z celé akce činilo ještě zajímavější záležitost. Tedy aspoň pro mě. Opět nás provázel Ing. Blahník.

V rámci přípravy na seminář, který byl tentokrát slušně naplněn profesionály z oboru zahradnictví či studovanými dendrology, jsem prolistoval Horáčkovu encyklopedii dřevin, abych si zopakoval základní věci (střídavé, vstřícné pupeny apod.) a nevypadal jako úplný dement, a v sobotu pln očekávání vyrazil. Propozice říkaly, že akce bude trvat cca 4 hodiny a bude napůl v přednáškové místnosti a napůl venku v zahradě. Vidět zimní Dendrologickou je zážitek sám o sobě, neb je zahrada mimo sezonu zavřená, přesto jsem ale v rámci teplého počasí usoudil, že se nebudu po prostorou trapně promenovat v péřovce, ale vezmu si lehčí bundu, abych nevypadal jako blázen. Po příjezdu na místo a shromáždění zúčastněných dorazil lektor, který pouze vstoupil do sálu a zahlásil: “Na co čekáte? Oblíkat a jdeme ven!”

Sice byla jedna odpoledne a teploměr ukazoval 10 stupňů, ale slušně foukalo a bylo jasné, že s nastávajícím odpolednem to nebude lepší. Zastavovali jsme u jednotlivých dřevin, které pan Blahník samozřejmě vtipně a obsáhle komentoval, já si psal poznámky, a byl ve svém živlu. S postupujícím časem jsem ovšem začal tuhnout a někdy kolem třetí odpoledne jsem byl přesvědčen, že do skončení akce buďto zemřu umrznutím (bylo tedy 6 nad nulou, ale mně to přišlo jako nejhorší arktická zima) anebo minimálně skončím ve špitále se zápalem plic. V půl čtvrté už jsem zahodil i poznámkový blok a snažil se zahřát alespoň chůzí kolem skupiny, zatímco probíhal výklad a tekly tuny informací. Naštěstí jsem v tomto stavu nebyl sám.

Ale abych nemluvil jsem o zimě. Za těch pět hodin venku jsme prošli zhruba 24 dřevin. U každé z nich jsme se dozvěděli jméno, poznávací znaky a základní charakteristiky, historii a samozřejmě spoustu doprovodných informací, které třeba s danou dřevinou vůbec nesouvisely, ale přesto byly zajímavé. Byl jsem u vytržení z toho, jak Ing. Blahník všechno sype z hlavy a nenechá se zaskočit ani záludnými dotazy, popř. náhodnými výkřiky typu: “A co je tohle za strom?” Vždycky všechno bezpečně identifikoval a poskytl přehršel informací. Že jsme se v šest večer vrátili do sálu, mi sice po fyzické stránce nevadilo, ale z hlediska konce přednášky ano. Na závěr nám ještě byla předvedena identifikace dřeviny podle kusu větve/letorostu, které během procházky lektor nastříhal u každé popisované dřeviny. Taková prý snad probíhá při zkouškách na odborných školách, kdy studenti musí podle základních znaků poznat a určit dřevinu. Jako u každého, kdo něco umí, jsem celou akci sledoval s extatickým nadšením.

Inu, blázny živí Bůh. Teď mi dochází, že jsem napsal 5 odstavců o něčem, co šlo říct ve třech větách. To ovšem také o něčem svědčí :).

Už teď se těším na jaro, až zase s panem Blahníkem vyrazíme do arboreta v Opavě a snad i v Bratislavě, kde na nás čekají další zajímavé kousky neobvyklých a málo pěstovaných dřevin. To bude pecka!

No comments